Adaptační program v MŠ
- prvních 14 kalendářních dnů po nástupu do mateřské školy dochází nové děti na dopoledne (rodiče si je vyzvedávají po obědě 12.15 – 12.45 hodin) – postupné seznamování s prostředím i režimem MŠ, pracovnicemi v MŠ i svými vrstevníky
- pokud neprobíhá adaptace standardně a dítě si nemůže zvyknou (pláče delší dobu pobytu, stýská si, odmítá stravu…) může být adaptační období citlivě přizpůsobeno (např. po hodinách).
- pokud probíhá adaptace bez problémů-lze dobu 14 dnů zkrátit-vše záleží na dítěti a domluvě s pedagogy na třídě
Co bude dítě potřebovat v MŠ
- pohodlné oblečení, které si samo dokáže svléknout a obléknout-ne knoflíky vzadu a na ramenou a i vepředu, pokud je neumí rozepnout
- náhradní oblečení-v šatně a v sáčku ve třídě / kalhotky, ponožky, triko, tepláky či kraťasy, v zimě punčocháče/
- oblečení na zahradu-opět pohodlné a praktické / v pase na gumu/ a jiné, než v jakém je ve třídě/ nemusí si převlékat triko, jedná se o tepláky či kalhoty, které si může na zahradě zamazat/
- bačkory s pevnou patou-NE pantofle a krosky ani na zahradu
- na zahradu sportovní boty tenisky, plátěnky-NE na tkaničky, pokud si je neumí zavázat
- pyžamo s našitými poutky na pověšení
- podepsaný plastový hrneček na pitný režim
- pytel na ramínku na náhradní oblečení do šatny
- VŠE PODEPSANÉ
Co by mělo dítě zvládnout při nástupu do MŠ/ ve 3 letech/.
- znát své jméno a reagovat na ně
- svléknout se a obléknout se s dopomocí
- samostatně se najíst lžící, napít se z hrnečku
- samostatně zvládnou osobní hygienu-umí použít WC, spláchnout, používat WC papír, umí si umýt a utřít ruce, umí se vysmrkat
- umět se odloučit od rodičů
- umět si říct o pomoc, o potřebu
- reagovat na pokyny dospělého
- umět drobné úklidové práce uklidit si hračky
Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí
- Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.
- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
- Nedělejte ze mne menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
- Nehubuje, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu v soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžký hřích. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechejte se příliš vyvést z míry, když vám řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
- Nechraňte mě před všemi následky mého chování. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolesti.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
- Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat „mrtvého brouka“.
- Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
- Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
- Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
- Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.
- Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
- Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně to znamená, když se mi snažíte porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to není pravda.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
- Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Ale to vám nemusím říkat, že ne?
Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí
- Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.
- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
- Nedělejte ze mne menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
- Nehubuje, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu v soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžký hřích. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechejte se příliš vyvést z míry, když vám řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
- Nechraňte mě před všemi následky mého chování. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolesti.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
- Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat „mrtvého brouka“.
- Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
- Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
- Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
- Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.
- Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
- Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně to znamená, když se mi snažíte porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to není pravda.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
- Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Ale to vám nemusím říkat, že ne?